Kariérní růst a návratnost investic

Absolutní dominanci má program MBA, který absolvovalo 62 % všech respondentů, což potvrzuje jeho pozici nejvyhledávanějšího manažerského vzdělání.  

Na druhém místě se nachází program BBA s 12 % podílem.

Významné zastoupení mají také programy DBA (9 %) a MHA (7 %).

Zbývající část tvoří programy MSc, MPA a LLM, které dohromady doplňují celkový vzorek absolventů profesního studia.

Největší část absolventů (25,9 %) nastoupila ke studiu v letech 2020–2021.

Těsně v závěsu je období 2022–2024, ve kterém studium zahájilo 23,4 % respondentů.

Významný podíl tvoří také roky 2018–2020 (15,2 %) a nejnovější období 2024–2026 (10,8 %).

Starší období (před rokem 2018) dohromady pokrývají zbývající menší část respondentů, přičemž nejmenší zastoupení mají roky 2012–2014 a období dříve než 2012, kdy ještě profesní studium nebylo tolik populární.

Největší podíl absolventů (24,1 %) dokončil studium v období 2020–2021.

Těsně následuje období 2022–2024, ve kterém studium úspěšně zakončilo 22,8 % respondentů.

Významnou skupinu tvoří také čerství absolventi z let 2024–2026 s podílem 15,8 %, stejně jako absolventi z let 2018–2020 (také 15,8 %).

Zbývající menší část respondentů dokončila studium v dřívějších letech, přičemž období 2016–2018 tvoří 12 % a starší roky dohromady zbytek grafu.

Největší skupinu (22,8 %) tvořili specialisté/odborní pracovníci, kteří si chtěli prohloubit své znalosti.

Významný podíl zaujímá střední management s 20,9 % a pozice vedoucího týmu s 17,7 %.

Poměrně velké zastoupení měli také studenti či absolventi bez předchozí praxe (14,6 %) a juniorní odborné pozice (12 %), což ukazuje, že profesní studia využívají i lidé na samém začátku kariéry.

Vyšší management (6,3 %), top management/ředitelské pozice (přibližně 2 %), majitelé/jednatelé společností a podnikatelé/OSVČ tvoří zbývající část zkušenějších lídrů a podnikatelů ve vzorku.

Největší zastoupení má nyní střední management s 23,4 %, což představuje nárůst oproti době zahájení studia.

Významnou skupinu tvoří také vyšší management (22,2 %) a vedoucí týmu (20,3 %).

Pozice specialistů / odborných pracovníků tvoří 15,2 %, přičemž došlo k jejímu poklesu, což naznačuje kariérní posun respondentů směrem do vedoucích rolí.

Výrazně narostl také podíl top managementu/ředitelských pozic a zastoupení majitelů či jednatelů společností, zatímco podíl juniorních pozic a studentů bez praxe se minimalizoval.

Největší část respondentů (39,9 %) měla před zahájením profesního studia příjem nižší než 40 000 Kč měsíčně.

Významnou skupinu (33,5 %) tvořili lidé s příjmem v rozmezí 40 000 až 60 000 Kč.

Pásmo 60 000 až 80 000 Kč vykazuje podíl 17,1 %.

Vyšší příjmové kategorie, jako jsou 80 000 až 100 000 Kč (zastoupená zelenou barvou) či vyšší částky nad 100 000 Kč, tvoří dohromady menšinu respondentů, přičemž malá část příjmů nebyla specifikována (kategorie „nechci uvést“).

Výrazný posun k vyšším příjmům: Srovnání s předchozím stavem před zahájením studia ukazuje markantní nárůst finančního hodnocení. Největší skupina respondentů (25,9 %) se nyní nachází v příjmovém pásmu 80 000 až 100 000 Kč měsíčně.

Silné střední vrstvy: Těsně v závěsu je pásmo 60 000 až 80 000 Kč s podílem 25,3 % a rozmezím 40 000 až 60 000 Kč, které pobírá 17,7 % respondentů.

Vyšší a top management: Významně narostl podíl vyšších příjmů – kategorii 100 000 až 120 000 Kč deklaruje 13,9 % účastníků, přičemž zbývající část tvoří ještě vyšší příjmy nad 120 000 Kč a 140 000 Kč.

Skupina s nejnižším příjmem pod 40 000 Kč se po studiu zmenšila na minimum, což jasně demonstruje silnou finanční návratnost a kariérní vzestup spojený s absolvováním profesního programu.

Největší skupina respondentů (38,6 %) investovala do studia částku v rozmezí 80 000 až 100 000 Kč.

Druhým nejčastějším rozpětím je 60 000 až 80 000 Kč, které uvedlo 22,2 % účastníků.

Náklady v rozmezí 100 000 až 120 000 Kč tvoří 10,8 % a nižší náklady do 60 000 Kč představují 12 % respondentů.

Menší podíl tvoří investice nad 120 000 Kč, případně respondenti, kteří částku nevěděli nebo ji nechtěli zveřejnit.

Věrnost stávajícímu zaměstnavateli: Většina respondentů, konkrétně 58,2 %, nezměnila svého zaměstnavatele vůbec. To ukazuje, že velká část studentů rozvíjí svou kariérní dráhu a uplatňuje získané znalosti přímo u stávajícího zaměstnavatele (často v kombinaci s povýšením či posunem do vyššího managementu).

Mobilita a změna působiště: Téměř 41,8 % účastníků naopak zaměstnavatele alespoň jednou změnilo. Konkrétně 19,6 % respondentů změnilo zaměstnavatele jednou, 17,1 % jej vystřídalo dvakrát a zbývající menší část (zahrnutá v oranžové kategorii) jej změnila třikrát nebo vícekrát.

Data tak odrážejí zajímavý dualismus: zhruba tři pětiny lidí zůstávají loajální a rostou interně, zatímco dvě pětiny využívají nové kvalifikace k přestupu k jinému zaměstnavateli.

Vysoká míra kariérního růstu: Výsledky jednoznačně potvrzují silný přínos studia pro kariéru – přes 75 % respondentů zaznamenalo minimálně jedno povýšení či významný posun.

Frekvence posunů: Největší skupina (46,2 %) byla povýšena jednou, téměř třetina (29,1 %) zažila dokonce dvojnásobné povýšení či posun a malá část (zastoupená žlutou barvou) hlásí posun třikrát nebo vícekrát.

Stagnace či nejistota: Pouze menšina respondentů žádný enormní kariérní posun nezaznamenala – kategorie „spíše ne“ tvoří 8,9 % a vyložené „ne“ či možnost „nedokážu posoudit“ (13,3 %) zaujímají zbývající podíl.

Data tak přesvědčivě dokládají, že profesní studium má přímou a měřitelnou vazbu na kariérní postup a růst do odpovědnějších pozic.

Silná pozitivní vazba: Přesvědčivá většina účastníků vnímá přímou souvislost mezi studiem a růstem výdělku. Celkem 41,8 % respondentů uvedlo, že studium k jejich příjmu významně přispělo.

Pozitivní vliv: Dalších 36,1 % dotázaných se domnívá, že studium k příjmu spíše přispělo.

Částečný vliv: Možnost částečného podílu studia na příjmu zvolilo 16,5 % respondentů.

Zanedbatelný nebo žádný vliv: Negativní odpovědi (spíše nepřispělo, vůbec nepřispělo) tvoří dohromady jen velmi zanedbatelnou menšinu, doplněnou o cca 5 % respondentů, kteří situaci nedokážou posoudit.

Data tak jednoznačně potvrzují, že absolventi vnímají profesní studium jako vysoce efektivní nástroj pro zlepšení své finanční situace.

Samoplátci v majoritě: Velká většina účastníků, konkrétně 66,5 %, si celkové náklady na studium hradila sama.

Podpora od zaměstnavatele: Celkem 13,9 % respondentů uvedlo, že jim studium zcela hradil zaměstnavatel, a dalších 15,2 % využilo kombinované financování (část hradili sami a část zaměstnavatel).

Rodinné zdroje a ostatní: Zanedbatelnou část tvoří příspěvky od rodiny (rodiče/bratři), které představují jednotková procenta či menší podíly, pravděpodobně u studia BBA, které slouží pro manažérský rozjezd.

Data tak ukazují, že i přes významnou finanční investici ze strany samotných studentů se do financování zapojuje i zhruba třetina zaměstnavatelů, kteří vnímají profesní rozvoj svých lidí jako investici.